Odklady - školní zralost a připravenost

Opět musím reagovat na jeden svůj tweet, hlavně tedy na diskuzi, která se pod ním odehrála. Chápu rozdílné pohledy na problematiku odkladů školní docházky, já mohu prozatím nabídnout názor pedagoga. Dnešní příspěvek bude odbornější, případné dotazy proto ráda zodpovím.

V první řadě je důležité si uvědomit, že je rozdíl mezi školní zralostí a školní připraveností.

Do školní zralosti patří vývoj centrální nervové soustavy a fyzický vývoj. Školní připravenost souvisí s psychickou a sociální zralostí. 

Abyste si pod tím dokázali představit něco konkrétního, uvedu pár příkladů.

Školní zralost 

• přiměřená výška a váha, datum narození (individuální posouzení u dívek narozených červen-srpen, u chlapců březen-srpen), zdravotní stav, zralost CNS (vyhraněnost laterality)
• rozlišování tvarů a barev, rozlišování jednotlivých hlásek, správné držení tužky, úroveň kresby
• orientace v čase a v prostoru, třídění věcí podle velikosti, délky, množství, druhu
• logické myšlení
• početní představy - počítat do 10, sčítat a odčítat do 5
• správná výslovnost všech hlásek (kromě R), dostatečná slovní zásoba, dodržování gramatických pravidel
• schopnost zapamatovat si větu o 7-8 slovech, umět básničku, písničku

Školní připravenost

• emocionální stabilita, schopnost odpoutat se od rodičů, samostatnost, schopnost vytvořit si vztah ke školní práci, pozitivně motivovaný vztah k vrstevníkům, určitá míra sebekontroly
• potřeba smysluplné činnosti, schopnost přizpůsobit se nové životní situaci, řešit jednodušší konflikty a problémy
• schopnost soustředění a zaměření pozornosti, dokázat vydržet u úkolu a dokončit ho, i když dítě nebaví, mít pořádek ve věcech, nezapomínat věci

Důvody pro odklad

• problémy v pozornosti a koncentraci na činnost
• problémy v grafomotorice
• problémy pracovního tempa
• problémy vědomostního rázu
• problémy v komunikaci
• nevyhraněná lateralita
• emoční nezralost
• sociální nezralost

Jak vidíte, dítě toho musí zvládnout před nástupem do školy opravdu hodně. Ideální by samozřejmě byla jak práce doma s rodiči, tak v mateřské škole, ale jsou případy, kdy ať děláte, co děláte, stejně to nebude stačit. V takovou chvíli je důležité si přiznat, že odklad dítěti stejně nepomůže, že každý prostě nemůže být jedničkář. Abych se vyjádřila i k počtu odkladů - loňský rok ho dostalo v naší MŠ z celkového počtu 45 předškoláků jen 5 dětí. Jak si jistě dokážete spočítat, opravdu to není každé druhé.

Dát do školy dítě, které je buď nezralé nebo nepřipravené, je obrovský risk. Spolužáky pravděpodobně nedožene, nejpozději ve druhé třídě začnou velké problémy ve výkonosti i v chování, dítě může mít psychické potíže a pravděpodobně bude naprosto demotivované. Přitom by stačilo rok počkat, aby si všechno "sedlo".

Jeden čas jsem uvažovala o jakémsi kroužku, přípravce pro předškoláky. Nevím, možná to ještě někdy zrealizuji. Máme totiž k dispozici skvělé diagnostické materiály, které s dětmi plníme každý rok a mnohdy to bývá velká pomoc pro rodiče, kteří váhají, jak to se školou udělat. 

Na závěr bych jen chtěla dodat, že toto je postoj naší mateřské školy, popř. třídy, a opravdu nevím, jak to funguje jinde. O odkladu také vždy rozhodují rodiče, ne učitelé. Doufám, že to třeba někomu pomůže problematiku odkladů školní docházky pochopit. I když by se toho dalo napsat desetkrát víc.